Sierra de Tramuntana je největší pohoří na Mallorce. Má neuvěřitelně pestrou krajinu. Na relativně malé ploše se nachází víc jak padesát vrcholů nad 1000m a hory svým charakterem odpovídají nižším vrcholkům Tater. Po skalnatých cestách však můžete vylézt na vrchol stejně radostně a ještě k tomu spatříte výhled na nekonečné moře. Jedinečné přírodní scenérie vás budou provázet doslova na každém kroku.
Horský terén je výrazně kamenitý a za nejlépe značené cesty se dají považovat úseky dálkového přechodu GR221. Jste milovníci pěší turistiky? Mallorca vás bude bavit.
V červnu roku 2011 bylo pohoří zařazeno na seznam světového dědictví UNESCO. Název Tramuntana je odvozený od označení severního větru, který vane především v zimních měsících od evropské pevniny.
Horopis
Horský masiv Tramuntana tvoří západní břeh ostrova. Z úrodných oblastí centrální roviny ho přehlédnete v celé své délce 90 km. Na severu se táhne k poloostrovu Formentor a přechází v nížinné zálivy u měst Pollenca a Alcúdia. Jižní část tvoří malé skalnaté zátoky. Na obou krajních cípech se nacházejí vysoké útesy, které vystupují přímo z moře. Geologicky k pohoří patří také ostrov Dragonera, který leží 800 m od jihozápadního břehu Mallorky.
Nejvyšší vrcholy
Puig Mayor
Nejvyšší hora Puig Mayor měří 1436 m. Na jeho vrcholu byla v období studené války vybudována vojenská radarová stanice. Jedná se o vojenský objekt a na samotný vršek se proto nedá vylézt. Radar se objevil v záběrech filmu Atlas mraků.
Penyal des Migdía
Puig Mayor má vedlejší vrchol Penyal des Migdia s výškou 1401 m. Impozantní příkrá stěna zakrývá výhled na nejvyšší horu ze strany Solleru a Fornalutx a mnoho lidí si ho s nejvyšší horou snadno splete.
Puig de Massanella
Nejvyšší ‚pohodlně‘ přístupná hora Puig de Massanella měří 1366 m. Je několik způsobů, jak na vrchol vyjít. Za výstup z Coll de Sa Batalla přes Comafreda zaplatíte kolem 6€, protože budete procházet přes soukromý pozemek.
Terén
Pohoří vzniklo v období alpínského vrásnění a geologicky patří k Beltické kordileře nacházející se ve Španělsku.
Tramuntana je převážně vápencového původu, tudíž snadno zvětrává. Působením vzdušné vlhkosti a vodních srážek vznikají rozmanité krasové útvary, od hřebínků a žlábků na skalách až po podzemní jeskyně a soutěsky. Tou nejznámější je Torrent de Pareis, který vznikl hloubkovou erozí.
Navzdory své nevelké výšce má pohoří do značné míry vysokohorský charakter. Vrcholy jsou holé a terén je ve vyšších polohách drsný. Vyznačuje se ostrými hranami skal, plotnami, prasklinami a hlubokými zářezy. Časté jsou také suťovité stěny. Těch se ovšem nemusíte obávat, budete-li se držet značených cest.
Lidé v horách obdělávali od pradávna půdu. Ke zpevňování svažitých terénů stavěli terasy a zpevňovali je kamennými zídkami. Na některých ještě stále rostou olivovníky, jako například v oblastech Caimarí, Solleru, Fornalutx a Biniaraix. V údolích Valle de Marc, Valle de Soller, Valle de Aubarca najdete zemědělsky využitou půdu se zahradami, sady pomerančů a citronů nebo půdu osázenou vinicemi. Na pobřeží kolem vesnic Deiá, Banyalbufar a Estellenc uvidíte dokonce sen nejednoho zahrádkáře – terasy s výhledem na moře.
Příroda
Vegetace vsazená mezi bizarní útvary a krasové formace vytvářejí neobyčejně atraktivní krajinu. Na pobřežních útesech převažují porosty halebských borovic. V středních polohách rostou cesmínové duby, které tvoří husté lesní porosty, poskytující příjemný stín. Kolem horských cest roste ostrá střapatá tráva, rozmarýn, řečík, nízké palmy, planika, vřesovec, třezalky, cistusy a affodil. Houby, ryzec pravý a klouzek, rostou pouze v chladnějším období od podzim do jara.
Jediná zvířata, na která v horách přes den narazíte, jsou divoké kozy. Mallorca je zajímavou ornitologickou oblastí. Ve vyšších polohách můžete spatřit dravé ptáky jako je Luňák červený, Sokol stěhovavý nebo Sup hnědý.
Turistika
Sierra de Tramuntana je nejzajímavější oblastí pro horskou turistiku s hustou sítí trekařských cest – lépe i hůře značených.
Většina z nich kopíruje staré obchodní a pošťácké cesty, poutní cesty vedoucí do bývalých pousteven a klášterů, staré cestičky uhlířů a vápeníků nebo pašeráků. Řada z nich má historické kořeny. Hodně horských stezek bylo dříve vydlážděno kameny. Dnes jsou opravené pouze některé úseky, jako například v soutěsce Barranco de Biniaraix, na staré poštovní cestě z Esporles do Banyalbufaru, nebo v okolí kláštera Svatého Lukáše.
Dobrou základnou k provozování horské turistiky jsou města Soller, Banyalbufar, Estellenc, Esporles, Valldemossa, Pollenca nebo klášter Santuari de Lluc.
Kdy vyrazit do hor?
Nejlepší podmínky pro horskou turistiku jsou od poloviny září do poloviny května. Od února do dubna horské louky pokrývá jarní zeleň a v nižších polohách můžete obdivovat koberce žlutých květů, dozrávají pomeranče a kvetou ovocné stromy. V tomto období tu stačí jen být a splývat s přírodou.
V zimě se někdy setkáte se silným nárazovým větrem, deštěm a sněhovými přeháňkami. Proto uděláte nejlíp, zvolíte-li trasu podle aktuální předpovědi počasí.
Na podzim jsou příjemné teploty vzduchu a můžete se ještě osvěžit v moři.
Nejméně vhodné podmínky jsou pro horskou turistiku v létě. Teploty se pohybují kolem 35C, na horách je minimum stínu a jsou vyschlé prameny.
Sierra de Tramuntana je největší pohoří na Mallorce. Má neuvěřitelně pestrou krajinu. Na relativně malé ploše se nachází víc jak padesát vrcholů nad 1000m a hory svým charakterem odpovídají nižším vrcholkům Tater. Po skalnatých cestách však můžete vylézt na vrchol stejně radostně a ještě k tomu spatříte výhled na nekonečné moře. Jedinečné přírodní scenérie vás budou provázet doslova na každém kroku.
Horský terén je výrazně kamenitý a za nejlépe značené cesty se dají považovat úseky dálkového přechodu GR221. Jste milovníci pěší turistiky? Mallorca vás bude bavit.
V červnu roku 2011 bylo pohoří zařazeno na seznam světového dědictví UNESCO. Název Tramuntana je odvozený od označení severního větru, který vane především v zimních měsících od evropské pevniny.
Horopis
Horský masiv Tramuntana tvoří západní břeh ostrova. Z úrodných oblastí centrální roviny ho přehlédnete v celé své délce 90 km. Na severu se táhne k poloostrovu Formentor a přechází v nížinné zálivy u měst Pollenca a Alcúdia. Jižní část tvoří malé skalnaté zátoky. Na obou krajních cípech se nacházejí vysoké útesy, které vystupují přímo z moře. Geologicky k pohoří patří také ostrov Dragonera, který leží 800 m od jihozápadního břehu Mallorky.
Nejvyšší vrcholy
Puig Mayor
Nejvyšší hora Puig Mayor měří 1436 m. Na jeho vrcholu byla v období studené války vybudována vojenská radarová stanice. Jedná se o vojenský objekt a na samotný vršek se proto nedá vylézt. Radar se objevil v záběrech filmu Atlas mraků.
Penyal des Migdía
Puig Mayor má vedlejší vrchol Penyal des Migdia s výškou 1401 m. Impozantní příkrá stěna zakrývá výhled na nejvyšší horu ze strany Solleru a Fornalutx a mnoho lidí si ho s nejvyšší horou snadno splete.
Puig de Massanella
Nejvyšší ‚pohodlně‘ přístupná hora Puig de Massanella měří 1366 m. Je několik způsobů, jak na vrchol vyjít. Za výstup z Coll de Sa Batalla přes Comafreda zaplatíte kolem 6€, protože budete procházet přes soukromý pozemek.
Terén
Pohoří vzniklo v období alpínského vrásnění a geologicky patří k Beltické kordileře nacházející se ve Španělsku.
Tramuntana je převážně vápencového původu, tudíž snadno zvětrává. Působením vzdušné vlhkosti a vodních srážek vznikají rozmanité krasové útvary, od hřebínků a žlábků na skalách až po podzemní jeskyně a soutěsky. Tou nejznámější je Torrent de Pareis, který vznikl hloubkovou erozí.
Navzdory své nevelké výšce má pohoří do značné míry vysokohorský charakter. Vrcholy jsou holé a terén je ve vyšších polohách drsný. Vyznačuje se ostrými hranami skal, plotnami, prasklinami a hlubokými zářezy. Časté jsou také suťovité stěny. Těch se ovšem nemusíte obávat, budete-li se držet značených cest.
Lidé v horách obdělávali od pradávna půdu. Ke zpevňování svažitých terénů stavěli terasy a zpevňovali je kamennými zídkami. Na některých ještě stále rostou olivovníky, jako například v oblastech Caimarí, Solleru, Fornalutx a Biniaraix. V údolích Valle de Marc, Valle de Soller, Valle de Aubarca najdete zemědělsky využitou půdu se zahradami, sady pomerančů a citronů nebo půdu osázenou vinicemi. Na pobřeží kolem vesnic Deiá, Banyalbufar a Estellenc uvidíte dokonce sen nejednoho zahrádkáře – terasy s výhledem na moře.
Příroda
Vegetace vsazená mezi bizarní útvary a krasové formace vytvářejí neobyčejně atraktivní krajinu. Na pobřežních útesech převažují porosty halebských borovic. V středních polohách rostou cesmínové duby, které tvoří husté lesní porosty, poskytující příjemný stín. Kolem horských cest roste ostrá střapatá tráva, rozmarýn, řečík, nízké palmy, planika, vřesovec, třezalky, cistusy a affodil. Houby, ryzec pravý a klouzek, rostou pouze v chladnějším období od podzim do jara.
Jediná zvířata, na která v horách přes den narazíte, jsou divoké kozy. Mallorca je zajímavou ornitologickou oblastí. Ve vyšších polohách můžete spatřit dravé ptáky jako je Luňák červený, Sokol stěhovavý nebo Sup hnědý.
Turistika
Sierra de Tramuntana je nejzajímavější oblastí pro horskou turistiku s hustou sítí trekařských cest – lépe i hůře značených.
Většina z nich kopíruje staré obchodní a pošťácké cesty, poutní cesty vedoucí do bývalých pousteven a klášterů, staré cestičky uhlířů a vápeníků nebo pašeráků. Řada z nich má historické kořeny. Hodně horských stezek bylo dříve vydlážděno kameny. Dnes jsou opravené pouze některé úseky, jako například v soutěsce Barranco de Biniaraix, na staré poštovní cestě z Esporles do Banyalbufaru, nebo v okolí kláštera Svatého Lukáše.
Dobrou základnou k provozování horské turistiky jsou města Soller, Banyalbufar, Estellenc, Esporles, Valldemossa, Pollenca nebo klášter Santuari de Lluc.
Kdy vyrazit do hor?
Nejlepší podmínky pro horskou turistiku jsou od poloviny září do poloviny května. Od února do dubna horské louky pokrývá jarní zeleň a v nižších polohách můžete obdivovat koberce žlutých květů, dozrávají pomeranče a kvetou ovocné stromy. V tomto období tu stačí jen být a splývat s přírodou.
V zimě se někdy setkáte se silným nárazovým větrem, deštěm a sněhovými přeháňkami. Proto uděláte nejlíp, zvolíte-li trasu podle aktuální předpovědi počasí.
Na podzim jsou příjemné teploty vzduchu a můžete se ještě osvěžit v moři.
Nejméně vhodné podmínky jsou pro horskou turistiku v létě. Teploty se pohybují kolem 35C, na horách je minimum stínu a jsou vyschlé prameny.
